Následující „fakta” o sobotě jsou uvedena ze starého traktátu, který byl uveřejněn v Review and Herald Publishing Association kolem roku
1885. Přečtěte si tyto důležité a stále pravdivé skutečnosti, abychom pochopili neměnný význam soboty. Proč světíme den odpočinku? Jaký význam má den odpočinku? Kdo ho ustanovil? Kdy ho ustanovil a pro koho? Který den je pravým dnem odpočinku? Mnozí světí první den týdne – neděli.
Které biblické autority se za ni staví? Někteří světí sedmý den – sobotu. Jakým ustanovením se řídí? Šedesát biblických faktů, které se týkají sedmého dne:
1. Po skončení prvních šesti dnů týdne, při stvoření země, velký Bůh odpočinul sedmého dne. (1M 2,1-3)
2. Tento den byl označen dnem Božího odpočinku, či sobotním dnem. Sobotním dnem se myslí den odpočinku. Pro znázornění: Když se někdo v určitý den narodí, pak v ten den má narozeniny. Proto, když Bůh odpočinul sedmého dne, ten den byl jeho odpočinkem, čili sobotním dnem.
3. Proto sedmý den musí vždy zůstat Božím sobotním dnem. Nebo snad měníte den svých narozenin za nějaký jiný den? Určitě ne. Proto ani nemůžete zaměňovat den Božího odpočinku za nějaký jiný den, kdy neodpočíval. Proto sedmý den zůstává nadále Boží sobotou.
4. Stvořitel požehnal sedmý den. (1M 2,3)
5. On posvětil sedmý den. (2M 20,11)
6. Sobotní den ustanovil již v zahradě Eden. (1M 2,1-3)
7. Byl ustanoven ještě před pádem. Nebylo to zapsáno, protože písmo bylo vynalezeno až po pádu člověka do hříchu.
8. Ježíš řekl, že to bylo učiněno pro člověka (Mk 2,27); to znamená pro lidskou rasu, protože slovo člověk zde znamená neomezené množství. Stále platí stejně pro Židy i pro pohany.
9. Je památníkem stvoření. (2M 20,11; 31,17) Vždy, když odpočíváme sedmého dne, podobně jako Bůh při stvoření, připomínáme si tuto velkou událost.
10. Toto ustanovení bylo dáno Adamovi, který stál na počátku lidského pokolení. (Mk 2,27; 1M 2,1-3)
11. Skrze něho, jako našeho zástupce, bylo dáno všem národům. (Sk 17,26)
12. Není to židovské ustanovení. Událost se stala 2 300 let před tím, než vznikl židovský národ.
13. Bible nikdy nehovoří o židovské sobotě, ale vždy o „sobotě Hospodinově”. Lidé by měli být velmi opatrní při označení Božího svatého dne odpočinku.
14. Jasné odkazy na sobotu jsou v celém patriarchálním období. (1M 2,1-3; 8,10.12; 29,27.28 atd.)
15. Byla to součást Božího zákona před Sinajem. (2M 16,4.27-29)
16. Pak ji Bůh vložil do srdce mravního zákona. (2M 20,1-17) Proč by ji vložil mezi ostatních devět přikázání, o kterých připouštíme, že jsou neměnná?
17. Sedmý den – sobotu – nařídil osobně živý Bůh. (5M 4,12.13)
18. Pak přikázání vlastnoručně napsal. (2M 31,18)
19. Vyryl sobotní přikázání spolu s ostatními příkazy do kamene, na důkaz jejich trvalé platnosti. (5M 5,22)
20. Byly posvátně uchovány ve svatyni svatých v truhle smlouvy. (5M 10,1-5)
21. Bůh zakázal v sobotu pracovat. Platilo to i pro dobu neodkladných prací. (2M 34,21)
22. Na poušti Bůh ztrestal Izraelity, protože nedodržovali sobotu. (Ez 20,12.13)
23. Je znamením, že uznáváme pravého Boha, a ne nepravé bohy. (Ez 20,20)
24. Bůh prohlásil, že Jeruzalém bude zachován na věky, budou-li Židé zachovávat sobotu.
(Jr 17,24.25)
25. Poslal je do babylonského zajetí, mimo jiné, pro znesvěcování soboty. (Neh 13,18)
26. Zničil Jeruzalém pro přestupování soboty. (Jr 17,27)
27. Bůh vyslovil zvláštní požehnání všem národům, které budou zachovávat sobotu.
(Iz 56,6.7)
28. Je to proroctví, které se zcela vztahuje na křesťany. (Iz 56)
29. Bůh slíbil požehnání každému člověku, který bude světit sobotu. (Iz 56,2)
30. Pán nás žádá, abychom sobotu nazývali „svatou a přeslavnou”. (Iz 58,13) Vyvarujte se ji zlehčovat a nazývat „stará židovská sobota” nebo „otrocké jho”
31. Svatost soboty byla pošlapávána „mnoha generacemi”, ale bude v posledních dnech obnovena. (Iz 58,12.13)
32. Všichni svatí proroci dodržovali sedmý den.
33. Když přišel na svět Boží Syn, po celý svůj život zachovával sedmý den. (Lk 4,16; J 15,10)
Následoval tak Otcův příklad při stvoření. Neměli bychom také i my následovat příklad Otce a Syna?
34. Sedmý den je dnem Páně. (viz Zj 1,10; Mk 2,28; Iz 58,13; 2M 20,10)
35. Ježíš byl Pánem soboty. (Mk 2,28.) To znamená milovat a chránit ji, tak jako manžel chrání svou ženu, miluje ji a váží si jí. (1P 3,6)
36. Označil sobotu jako prospěšné ustanovení, které je pro člověka přínosem. (Mk 2,23-28)
37. Místo aby sobotu rušil, trpělivě učil, jak ji dodržovat. (Mt 12,1-13)
38. Ježíš učil své žáky, že nemají v sobotu konat nic, co nedovoluje zákon. Konat dobro však zákon povoluje. (Mt 12,12)
39. Nabádá učedníky k modlitbě, aby nemuseli porušit sobotu, i když se to vztahovalo na dobu 40 let po jeho vzkříšení. (Mt 24,20)
40. Zbožné ženy, které následovaly Ježíše, dodržovaly svědomitě sobotu i po jeho smrti.
(Lk 23,56)
41. 30 let po Kristově zmrtvýchvstání výslovně nazývá Duch svatý tento den „dnem sobotním”. (Sk 13,14)
42. Pavel, apoštol pohanů, hovoří o sobotě v roce 45 po Kristu. (Sk 13,27) Cožpak Pavel nevěděl o údajné změně a světil sobotu? Máme věřit novodobým učitelům, kteří nás ujišťují, že platnost soboty skončila vzkříšením Krista?
43. Lukáš, inspirovaný křesťanský historik, který psal v r. 62 po Kristu, hovořil o „sobotním dni”. (Sk 13,44)
44. Obrácení pohané se shromažďují v sobotu. (Sk 13,42)
45. Na velkém křesťanském sněmu v roce 52 po Kristu za přítomnosti apoštolů a tisíců učedníků hovoří Jakub o „sobotním dni”. (Sk 15,21)
46. V tento den bylo zvykem konat modlitební shromáždění. (Sk 16,13)
47. Pavel předčítal v tento den z Písma na veřejném shromáždění. (Sk 17,2.3)
48. Pavlovým zvykem bylo v tento den kázat. (Sk 17,2)
49. Jen v knize Skutků se hovoří o 84 shromážděních v tento den.
(viz Sk 13,14.44; 16,13; 17,2; 18,4.11)
50. Nikdy nedošlo k neshodám mezi křesťany a Židy, pokud jde o svěcení sedmého dne.
To dosvědčuje to, že Židé i křesťané světili stejný den.
51. Při všech obviněních proti Pavlovi mu nikdy nebyl vytýkán sobotní den. Proč by tak neučinili, kdyby ho nesvětil?
52. Pavel sám jasně prohlašoval, že dodržuje zákon: „Neprovinil jsem se ani proti zákonu židovskému … ani proti císaři.” (Sk 25,8) Jak by to mohl prohlásit, kdyby nedodržoval sobotu?
53. O sobotě je v Novém zákoně zmínka 59 krát. a je vždy s úctou označována stejně jako ve Starém zákoně „sobotní den”.
54. V Novém zákoně nepadlo jediné slovo o tom, že by sobota měla být zrušena, odstraněna, změněna, ba ani cokoliv podobného.
55. Bůh nikdy nikomu nedovolil, aby změnil tento den. Čtenáři, jaká autorita ti dovolila vykonávat v sobotu běžnou práci?
56. Žádný křesťan v Novém zákoně, jak před vzkříšením, tak po něm, nevykonával běžnou práci v sedmý den. Najděte jediný případ a my odvoláme. Proč by měli moderní křesťané jednat odlišně od biblických křesťanů?
57. Nikde není zaznamenáno, že by Bůh přeložil své požehnání a posvěcení ze sedmého dne.
58. Tak jak byla sobota dodržována v Edenu před pádem, tak bude zachovávána na Nové zemi po její obnově po celou věčnost. (Iz 66,22.23)
59. Svěcení sedmého dne odpočinku bylo důležitou součástí Božího zákona, neboť sobotu osobně vyhlásil a vlastní rukou napsal do kamene na hoře Sinaji. (viz Ex 20) Když Ježíš započal své dílo, výslovně prohlásil, že nepřišel zákon zrušit: „Nedomnívejte se, že bych přišel rušit zákona aneb proroků.” (Mt 5,17)
60. Ježíš často odsuzoval farizeje jako pokrytce, kteří předstírají lásku k Bohu a zároveň kvůli
tradici pošlapávají jedno z deseti přikázání. Také dodržování neděle je jen lidskou tradicí.
Uvedli jsme šedesát jasných biblických faktů, které se vztahují k sedmému dni.
Jak se k nim postavíte?